Gól, jaký se často nevidí, rozhodl duel Baníku se Záhřebem. Postaral se o něj MILOSLAV STRNAD.Co byste řekl o třetím zápase tureckého herního kempu? Oba týmy jsou docela vyrovnané, ale my jsme si nakonec vytvořili o něco více šancí, jednu z nich dokázali využít a došli jsme si pro vítězství, o které jsme moc stáli.

Převahu jste měli hlavně ve druhé půli. Mohlo hrát roli, že Baník vystřídal více hráčů než soupeř?
Nemyslím si, že by to bylo tím. Záhřeb má taky natrénováno, takže se mně nezdálo, že by nějak nedržel tempo. A nesnižoval bych náš výkon. Nejvíc mě ovšem potěšilo, že jsme ve druhém poločase soupeře nepustili do šancí.

Jaké jsou zápasy s týmy z Chorvatska, Rumunska a podobně?
Těžké, moc těžké. Jsou to všechno výborní fotbalisté, navíc hodně kopou, štípou… My taky umíme přitvrdit, ale tohle je něco jiného. Dostal jsem v zápase pěkně nakopáno.

Ale dal jste nádherný gól. Prudká bomba z dálky pravačkou, kterou tak často ke střelbě nevyužíváte, a balón se od břevna odrazil těsně za čáru.
Dlouho jsem hledal místo ke střelbě, obránce se tam pořád pletl, ale pak promluvil pravý dynamit, a bylo to… (směje se) Asi jsem na pokoji od Zehyho (Róberta Zehera – pozn. aut.) něco o střílení pravačkou pochytil. (směje se) Zpočátku to vypadalo, že rozhodčí váhají, ale asistent ukázal jasně do středu, tak to asi gól byl.

Máte za sebou tři zápasy, ve středu váš čeká čtvrtý. Únava už se hlásí?
V neděli jsme toho měli plné zuby, ale mohli jsme si odfouknout, navíc teď se nedalo až tak moc trénovat, takže jsme v pohodě. Aspoň já se unavený necítím.

Do jaké míry je komplikací, že se obtížně hledají terény na trénování?
Je to pravda, pořád se něco vymýšlí, a možná ani trávníky teď po těch deštích nebudou tak kvalitní. Na druhou stranu pro mě, který patří mezi těžší hráče, je jakýkoliv přírodní trávník lepší než tvrdá umělka. Tam moje kolena a kotníky hodně trpí.

Znovu vás čekají dva zápasy ve dvou dnech. Je to hodně náročné?
Úplně v pohodě se to dá zvládnout. Dopoledne většinou trénujeme jen lehčeji, takže ani dvě utkání za sebou nejsou nic, co by nešlo přežít.

Na pokoji jste s Róbertem Zeherem, který také dal v Turecku jeden gól. Už se hecujete, kdo z vás nakonec bude úspěšnější?
Na hecování není čas, my každou volnou chvilku prospíme… (směje se) Navíc už jsem mohl být napřed. Kdyby Wojny (Petr Wojnar – pozn. aut.) teď sám před brankářem po kontaktu s protihráčem upadl, tak bych šel na penaltu… Ale ono je jedno, kdo dá góly, hlavně ať se daří Baníku.